Dívka s chlapcem se potulují uprostřed rozbujelé přírody a po čemsi pátrají. V okamžiku, kdy uprostřed vzrostlých křovin nacházejí záhadnou bránu, získávají také schopnost cestovat do skutečných i nadpozemských krajin. Jejich počínáním začíná čím dál tím více prostupovat dětská imaginace i střet profánního a sakrálního. Osobitá chorvatská umělkyně Željka Suková ve svém novém filmu využívá specifické poetiky, založené na improvizaci, found-footage kolážích, nápadité a symbolické hře se zvuky i nepředvídaně vedeném a nepoddajném příběhu, k utvoření hravé alegorie o touze k návratu do ráje.