Neúnavný portrétista proměn historické paměti se ve svém dalším observačním dokumentu vypravuje do berlínského Treptower parku, kde se 9. května každoročně konají oslavy vítězství Rudé armády a sovětského lidu nad nacistickým Německem. Pestrá etnická, sociální i intelektuální směsice potomků někdejšího SSSR se tu na pozadí folklorních vystoupení, patriotických proslovů, zpěvu, tance a hodování prodchne národní hrdostí k někdejší vlasti, odkud většina z nich dávno emigrovala. Ve statických obrazech, zaznamenávajících proces ambivalentního propojování ideologie s mytologií a sentimentem, Loznica vyzývá k zodpovězení zcela zásadních otázek po podstatě společenského vývoje.