Když okolní svět usíná, Eva zůstává bdělá. I kdyby se snažila sebevíc, nedokáže zavřít víčka. Aby se unikavému spánku aspoň trochu přiblížila, pobývá přes noc v cizích domech, kde tiše pozoruje oddychující spáče. Jenže okolí už s nočními návštěvami pomalu ztrácí trpělivost. Pokud spánek umožňuje oddychnout si, nebýt tu, Nespavost na příběhu sedmnáctileté dívky ilustruje, jak se vinou nespavosti stává existence tíživou a unavující. Rostoucí spánková deprivace je nejen zdrojem únavy, ale i pozměněného vnímání světa, jehož reálné kontury se stále více rozrušují. Právě v tom však tkví potenciál nahlédnout věci z jiné perspektivy.