Jediný český zástupce v soutěži Na východ od Západu se jmenuje Tiché doteky a jako svůj celovečerní debut ho natočil Michal Hogenauer. Jeho středometrážní snímek Tambylles, promítaný v roce 2012 sekci Cinéfondation na festivalu v Cannes, sledoval mladistvého delikventa propuštěného z výchovného zařízení. Tiché doteky sledují mladou českou au-pair, která přijíždí do ciziny k rodině bazírující na dodržování řady kontroverzních pravidel.
Příběh se volně inspiroval fungováním náboženské sekty Dvanáct kmenů. „Do ní se před pár lety v Německu infiltroval jeden reportér, natočil bití dětí a po jeho reportáži zasáhla policie. A německá buňka se přesunula do Česka,“ upozornil režisér s tím, že by byl rád, kdyby se v době říjnové premiéry v českých kinech k sektě film dostal. Prvotní zájem však pro něj představovalo téma manipulace. To zaujalo i představitelku hlavní role Elišku Křenkovou: „Že člověk se sebou nechá manipulovat a neví o tom, se stává často. Líbilo se mi, že je to tu dovedené do extrému, film ukazuje, kam až to reálně může zajít.“
Citlivý obsah vyžadoval i citlivou práci s dětským hercem, představitelem kluka, o něhož se hlavní hrdinka stará. „Hodně jsme např. řešili, jestli můžeme ukázat jeho pozadí. On s tím souhlasil za podmínky, že ho nedáme do traileru, aby ho mohl pouštět kamarádům,“ vzpomínal Michal Hogenauer. Co se týče režijního vedení, místo vysvětlování psychologie postavy volil u malého Jacoba Jutteho prozaičtější přístup: „Dával jsem mu instrukce jako: počítej do sedmi, pak se otoč a udělej čtyři kroky, aby se soustředil hlavně na počítání. To jsem si ale mohl dovolit, protože šlo o fotogenického kluka, u kterého nevíte, co se mu honí hlavou.“
