Publikováno: 29. června 2022| 11:30

Moonage Daydream

režie: Brett Morgen, USA, 2022, 140 min.

Během několika desítek let nashromáždil David Bowie na pět milionů nejrůznějších audiovizuálních elementů, které se vážou na jeho uměleckou kariéru. Dva roky trvalo režiséru Brettu Morgenovi (Ten kluk bude točit nebo Kurt Cobain: Montage of Heck) se jimi vůbec probrat. Další rok vymýšlel koncepci, celých pět let se zabýval zvukovým designem velmi netradičního pohledu na kariéru originálního hudebníka a fascinujícího proroka. Jedinečná kinematografická zkušenost, která byla jednou z klíčových událostí nedávného festivalu v Cannes, vámi projede jako vlna. Brettem Morgenem zprostředkovaný testament Davida Bowieho je stejně neuchopitelný a uhrančivý jako umělec sám.

Válečný pony

režie: Riley Keough, Gina Gammell, USA, 2022, 114 min.

Cenu pro nejlepší debut letošního festivalu v Cannes porota přisoudila mimořádně přesvědčivému vhledu do života současných potomků siouxského podkmene Oglala Lakota. Dvojice režisérek diváka mistrně provádí dvěma prolínajícími se příběhy, zasazenými do nehostinné reality rezervace Pine Ridge. Zatímco podnikavý dvacátník Bill nemá problém zabrousit při cestě za „americkým snem“ na hranici zákona, impulzivní skoroteenager Matho je donucen předčasně dospět. Sugestivní snímek o hledání místa ve světě, vněmž se prapotomkům původních obyvatel USA stále nepodařilo setřást diskriminující stigma.

Blízko

režie: Lukas Dhont, Belgie, Francie, Nizozemí 2022, 105 min.

Rémi a Léo jsou dva třináctiletí, nerozluční kamarádi. Tráví spolu veškerý volný čas, bojují v imaginárních bitvách, předhání se na kole mezi poli, přespávají jeden u druhého; jejich intenzivní přátelství obnáší i neobvyklou fyzickou blízkost. Právě ta se však po prázdninách stane terčem uštěpačných poznámek dospívajících spolužáků a jejich jedovatý nádech začne pomalu rozleptávat vztah Rémiho a Léa. Něžně intimní i tíživě bolestný snímek o dospívání stojí na nesmírně silných výkonech dvou debutantů, Edena Dambrineho a Gustava De Waele. Lukas Dhont získal za snímek, kteří mnozí považují za emocionální vrchol letošního festivalu v Cannes, od poroty Velkou cenu (ex aequo).