Kino Pupp nastínilo méně známou tvář jednoho z nejvýznamnějších polistopadových politiků. Skrze kritické rozhovory mezi Karlem Schwarzenbergem, jeho dcerou Lilou a spolurežisérem Lukasem Sturmem vznikl mnohovrstevnatý dokumentární snímek Můj otec, kníže, který sklidil nekončící potlesk vestoje. Vznikl přitom částečně náhodou. „S nápadem přišla Lila a zprvu jsme měli natáčet jen dva dny. Jak jsme se nořili hlouběji a hlouběji do konverzací mezi ní a Karlem, rozhodli jsme se naši vizi rozšířit,“ prozradil Sturm.
"S Lukasem jsem vedla takřka terapeutický pětihodinový rozhovor o mém vztahu k otci,“ popsala Lila Schwarzenberg natáčení, jehož ústředním motivem je právě její vyrovnávání se nejen s nekonvenčním otcem, ale také se sebou samou. Rozdíl mezi jejich osobnostmi doplnila příkladem – Karel Schwarzenberg považuje za nejšťastnější období devadesátá léta a spolupráci s Václavem Havlem. „Pro mě byla nejšťastnější doba, kdy se mi narodily děti. Ale já jsem nikdy neměla možnost změnit osud celé země,“ svěřila se Lila Schwarzenberg.
Na dotazy odpovídal také Karel Schwarzenberg. „Jisté úvahy a krize v životě mé dcery jsem nezaznamenal, takže ji teď znám mnohem lépe. Náš vztah ale zůstal velmi srdečný,“ uzavřel kníže.
