Olmo Omerzu (33) se narodil ve Slovinsku, ale po studiu pražské FAMU už pevně zakotvil v české kinematografii. Jeho předchozí tituly měly premiéry na prestižních festivalech v Berlíně a San Sebastiánu, svůj třetí snímek – příběh dvou chlapců, mnoha much a jednoho ukradeného auta – představí poprvé v neděli ve Varech.
Proč jste si za určitý symbol filmu Všechno bude vybral zrovna mouchy?
Nikdo je nechce, všichni je odhánějí, jsou přebytečné. Jako naše dvě hlavní dětské postavy.
Příběh jste zasadil do zimy. Žánr road movie přitom máme obvykle spojený s létem.
Klíčové pro chápání toho filmu je, z jakého prostředí hrdinové vycházejí, co se stalo předtím, než děj na plátně vůbec začne. A potom otázka, co s nimi bude po závěrečných titulcích. A ta zima k tomu patří. Když venku mrzne, je auto symbolem teplého místa, které ty děti doma pravděpodobně nemají.
Vyjet někam v zimě autem je navíc pro tak malé kluky – dvanáctiletého Heduš a čtrnáctiletého Máru – opravdu nebezpečné a nás to nutí se ptát, před čím utíkají. Radost z útěku zůstává stejná jako v klasických letních road movie, ale divákovi je intuitivně jasné, že ta bezstarostnost jen zakrývá nějaký problém.
Takže je to svým způsobem sociální film?
Mě nebaví popisnost sociálního realismu. Kinematografie je jí dnes přesycená. Všechno bude lze vnímat jako sociální film, ale stavíme ho jinak, nechtěli jsme to sociální pozadí nějak uměle konstruovat, třeba pomocí flashbacků. Veškeré nadbytečné popisnosti jsme se naopak pokusili zbavit. Ale sociální linka je pro mě klíčová, to určitě.
Co je nejlepší na práci s dětskými herci? A proč je v Česku těžké obsadit role policistů? Celý rozhovor Zbyňka Vlasáka najdete na druhé straně nedělního Festivalového deníku.
