Muž budoucnosti je vůbec prvním chilským filmem, který se dostal do Hlavní soutěže na karlovarském festivalu. Režisér Felipe Ríos v něm sleduje zestárlého řidiče kamionů Michelsena, který vyjíždí na poslední cestu s nákladem na jih chilské Patagonie. Film je pojat minimalisticky, převážně pohledem z řidičské kabiny, za to však dokáže odrazit půvab životní autenticity.
Náročná dlouhá jízda divokrásnou přírodou ledových hor a jezer se proměňuje v rekapitulaci Michelsenova života, když jeho cestu nenadále zkříží dospělá dcera, kterou od dětství neviděl. „Muž budoucnosti je film o setkání otce a dcery, o tom, jak důležité a těžké je odpustit,“ říká režisér Felipe Ríos. „Je to pro mě osobní téma, v mých příbězích se vždycky nějak odráží vztah s mým otcem, trauma opuštěného dítěte. Tak jsem se dostal i k řidičům kamionů: nikdy nejsou doma, svůj život tráví na cestách. Přitom v chilském Aysénu, kde se film odehrává, jsou to svého druhu hrdinové: otevřeli cesty do měst, kam často až do devadesátých let nevedly silnice.“
Režiséra fascinuje práce řidičů, kteří jsou po většinu dne zavření v kamioňáckých kabinách. „Taková kabina je hrozně zvláštní místo, zároveň interiér i exteriér. Přestože řidiči často projíždějí vskutku nádhernými místy, zřídkakdy zastaví, aby vystoupili a krajinu si opravdu prohlédli. Když se nad tím zamyslíte, může to být dost klaustrofobní život,“ říká Ríos, jemuž se ve filmu onen klaustrofobní pocit daří přenést i na diváky.
