Vlny mají čtrnáct nominací na České lvy, Mord jich získal deset

Česká filmová a televizní akademie oznámila nominace na České lvy za rok 2024

Hlasování ve všech oceňovaných kategoriích 32. ročníku cen Český lev probíhalo od 1. prosince 2024 do 5. ledna 2025. O nominacích rozhodovalo 228 filmových profesionálů z řad akademiků ČFTA. V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které byly uvedeny v premiéře v roce 2024 (z filmové produkce za rok 2024 hodnotili akademici ČFTA celkem 41 celovečerních hraných filmů). O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání 8. března v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. Dodejme, že slavnostní večer v Rudolfinu bude uvádět moderátor a youtuber Karel „KOVY“ Kovář, který pro KVIFF točí videa z festivalového dění a zpovídá festivalové diváky.

Na tiskové konferenci ČFTA byly tradičně předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz, získal snímek Jiřího Mádla Vlny. Cenu za nejlepší filmový plakát získali Jan Kadlec a Jan Poukar, autoři plakátu k filmu Amerikánka.

Hned čtyři z pěti nominací na nejlepší celovečerní hraný film mají snímky uvedené na 58. ročníku KVIFF ve světové premiéře: Vlny Jiřího Mádla, Mord Adama Martince, Od marca do mája Martina Pavola Repky a Zahradníkův rok Jiřího Havelky. Pátým nominovaným filmem je Amerikánka Viktora Tauše. Všech pět snímků shodně obdrželo také nominace za nejlepší režii; Vlny, Mord a Zahradníkův rok jsou na ceny navrženy také za nejlepší scénář. Filmy Vlny a Mord pak ovládly další hlavní kategorie, jako je Nejlepší kamera, Nejlepší střih, Nejlepší hudba, Nejlepší zvuk a excelovaly také v hlasování porotců na nejlepší herecké výkony.

Co se týče počtu nominací na České lvy, Vlny si jich zřejmě očekávaně odnášejí nejvíce – mají jich celkem čtrnáct (všechny přehledně zde); hned v závěsu je Amerikánka se třinácti a třetí nejúspěšnější žeň má Mord Adama Martince (přehledně zde). Čtyři nominace získal Zahradníkův rok Jiřího Havelky (za nejlepší film, režii, scénář a herecký výkon Oldřicha Kaisera v hlavní roli). Dvě pak putují za snímkem Od marca do mája ( v kategorii Nejlepší film a Nejlepší režie). 

Podobně jako u poroty Cen české filmové kritiky zabodoval u porotců Českého lva snímek Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Čtyři nominace získal za nejlepší dokument, nejlepší střih, nejlepší hudbu, nejlepší zvuk a na nestatutární cenu za nejlepší plakát. Ve výběru nejlepších dokumentů se objevuje také Architektura ČSSR 58-89 režiséra Jana Zajíčka (snímek bojoval také o nejlepší filmový plakát).

Po dvou nominacích na Ceny české filmové kritiky pokračuje ve svém úspěšném tažení také animovaný film Život k sežrání.  Nyní získal tři „lví“ nominace za nejlepší animovaný film, nejlepší hudbu a nejlepší zvuk. 

V nominacích za herecké výkony se prosadil Milan Ondrík, který si zahrál gardistu Dušana ve slovensko-českém válečném dramatu Ema a smrtihlav a v březnu se utká o cenu pro nejlepšího herce ve vedlejší roli.

Na nestatutární cenu Magnesia za nejlepší studentský film je nominován snímek 3MWh režisérky Marie-Magdaleny Kochové, uvedený na 58. KVIFF v rámci Future Frames, a Bzukot země režisérky Grety Stocklassy, uvedený v rámci Pragueshorts ve Varech 2024. Bzukot země se objevil také v nominacích na Českého lva za nejlepší krátký film.

Kompletní přehled nominací a další informace najdete ZDE.