kviff.com
Aktuálně
Průvodce festivalem
  • Vstupenky a Festival Pass
  • Ubytování
  • Doprava
  • Festivalová kina
  • Kino bez bariér
  • Festival s dětmi
  • Festival Shop
Program
  • Katalog filmů
  • Doprovodný program
  • Archív filmů
  • Divácká cena
  • KVIFF Talks
  • Film Entry
Film Industry
  • Akreditace Industry
  • Film Industry na KVIFF
  • Program Industry Days
  • KVIFF Eastern Promises
  • KVIFF Talents
Press
  • Akreditace Press
  • Press servis
  • Ke stažení
  • Tiskové zprávy
  • Fotogalerie
  • Videogalerie
O festivalu
  • Profil festivalu
  • Programové sekce
  • Ceny
  • Historie
  • Podporujeme neziskovky
  • Fotogalerie
  • Partneři
  • Proč podporujeme festival
  • Kontakty
EN
Přihlásit

Šest blízkých setkání

Šest blízkých setkání
Hlavní soutěž Hlavní program - mimo soutěž Soutěž Na východ od Západu Soutěž dokumentárních filmů Zvláštní uvedení Horizonty Jiný pohled Imagina První podání Mentor prvního podání: Denis Côté Dny kritiků Variety Půlnoční filmy České filmy 2016–2017 Pocta Kendžimu Mizogučimu 30 let Evropské filmové akademie Lidé odvedle Šest blízkých setkání Návraty k pramenům Festival krátkých filmů Praha uvádí
Archív 52. ročníku
Duch úlu
(El espíritu de la colmena)
Režie: Víctor Erice / Španělsko, 1973, 97 min

Moje láska k filmu Duch úlu se od prvního ročníku na univerzitě v Johannesburgu, kdy mi ho můj filmem posedlý učitel španělštiny pustil na VHS, nezměnila. Blyštivé, jantarovým světlem prozářené mistrovské dílo Víctora Ericeho patří mezi nejpoetičtější filmové studie o dětské imaginaci a o tom, jak se vytváří a jak nás naopak navěky formuje. Představit tento film v Karlových Varech je jako sdílet s někým svůj vysněný prostor.

Guy Lodge

Krátký film o zabíjení
(Krótki film o zabijaniu)
Režie: Krzysztof Kieślowski / Polsko, 1987, 85 min

Proč Krzysztof Kieślowski? Protože mi strašně schází. Byl jedinečným umělcem, jenž nám toho tolik odhalil nejen o světě, ale i o nás samotných. Vybrala jsem Krátký film o zabíjení, jenž by se dal shrnout do jedné věty – dvacetiletý muž zavraždí taxikáře, je usvědčen a pověšen. Je to příběh o světě, v němž je zlo všudypřítomné. Proto je třeba si tento film ještě více připomínat. Jako silné varování. 

Barbara Hollender



Modrá laguna
(The Blue Lagoon)
Režie: Randal Kleiser / USA, 1980, 104 min

Film, který jsem si vybral, je Modrá laguna. Už ani nespočítám, kolikrát jsem ji viděl (i když ve většině případů to bylo ještě na střední škole). Co mě přivádí k tomu, abych se k filmu vrátil, není jen jeho romantická vize pozemského ráje, ale také jeho metafora, pomocí níž se mladí lidé učí o lásce a zažívají ji bez jakýchkoli pravidel či omezení ze strany společnosti. Je to film naivní a čistý – což v kinematografii nebývá obvyklé.

Boyd van Hoeij

Stopaři
(The Searchers)
Režie: John Ford / USA, 1956, 114 min

Když mi bylo pouhých 15 let, zamiloval jsem se do klasických hollywoodských filmů. Většina z těch, které „odborníci“ označovali za skvělé, mě také zasáhla. Kromě jednoho. Fordův film mi připadal pomalý a zmatený a hlavní postava mne odpuzovala. Přečetl jsem ale všechno, co se dalo, sledoval jsem film znovu a znovu a Stopaře jsem si zamiloval. Dnes jsem toho názoru, že je to nádherné, mnohovrstevné a silné dílo, jemuž se v americké kinematografii přiblížil jen málokterý film.

Scott Feinberg


WR – mystéria organismu
(W.R. – Misterije organizma)
Režie: Dušan Makavejev / Jugoslávie, Německo, 1971, 84 min

Kolem roku 1971 jsme šli po Oxford Street a minuli jsme kino Academy Cinema. Promítali tam cosi pod titulem Mystéria organismu. Vešli jsme dovnitř a otevřela se nám nová dimenze filmu. Režisér propojil dokument, archivní záběry a čistou fikci a svěžím, drzým a radostně radikálním způsobem se pustil do odhalování teorií Wilhelma Reicha o sexuálních energiích. Neexistuje lepší důkaz toho, že filmy nejsou jen o vyprávění příběhů, ale mohou sahat za jeho hranice.

Dan Fainaru, Edna Fainaru

Zrcadlo
(Zerkalo)
Režie: Andrey Tarkovsky / SSSR, 1975, 108 min

Mým prvním řádným učitelským působištěm byla v roce 2001 Praha. Často jsem navštěvovala promítací místnost v malé ošuntělé půjčovně videokazet v Dlouhé ulici a sledovala jsem tam staré filmy. Jedno zimní odpoledne jsem tam viděla Tarkovského Zrcadlo a nalezla jsem v něm nejintuitivnější a nejpoetičtější pasáže, které kdy byly natočeny. Upřímná duchovní síla již mohla vyjít z módy, ale Tarkovského oddanost vlastní umělecké vizi se opírá právě o onen druh integrity, jejž kinematografie nesmí nikdy ztratit.

Carmen Gray

Další partneři
Newsletter

Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.

Sledujte nás na síti:

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
je součástí rodiny KVIFF Group, která zastřešuje i další projekty:

© 2025 KVIFF GROUP

Návštěvní řád / Ochrana soukromí návštěvníků webu / VOP / Ochrana osobních údajů / Reklamační řád / Statut festivalu / Kontakty