Archív filmů

Silnice

Zvláštní uvedení 2012 / La strada / Itálie 1954

Silnici, která proslavila Federika Felliniho v celém světě a kromě Oscara posbírala několik desítek cen, zná dodnes snad každý, kdo se zajímá o filmové umění. Příběh nešťastné Gelsominy, hrubého Zampana a posměvačného Blázna nepřestává dojímat, udivovat estetickou krásou a hereckými výkony, ale i provokovat k interpretacím.

Synopse

Tragicko-poetický příběh tří postav – surového Zampana, trochu slaboduché, ale citlivostí obdařené Gelsominy a provokujícího Blázna, který probouzí její duši – představoval pro Felliniho přechod od neorealismu k jeho osobitému pojetí filmového vyjadřování. Podobně jako neorealisté vykresluje tvůrce sociální realitu venkova, jímž putují jeho potulní cirkusáci, ale pomocí symbolů a odkazů k mýtům klade důraz na jejich vnitřní svět. V Itálii byla Silnice zprvu napadána intelektuální levicí, tvůrce se však bránil i jednoznačně křesťanským výkladům. Hluboce lidský a dojímavý film mu zajistil mezinárodní uznání a Silnice proslavila režiséra a jeho ženu Giuliettu Masinovou, představitelku Gelsominy, po celém světě. Podle Anthonyho Quinna byl Zampanò jeho nejvýznamnější rolí. Silnice dodnes zůstává jedním z nejvíce ceněných děl filmové historie.

O filmu

108 min / Černobílý, 35 mm

Režie Federico Fellini / Scénář Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano / Kamera Otello Martelli, Carlo Carlini / Hudba Nino Rota / Střih Leo Cattozzo / Produkce Dino De Laurentiis, Carlo Ponti / Výroba Ponti-De Laurentiis Cinematografica / Hrají Giulietta Masina, Anthony Quinn, Richard Basehart, Aldo Silvani, Marcella Rovere, Livia Venturini / Kontakt Beta Cinema GmbH, BFI

Režie

Federico Fellini (1920, Rimini – 1993, Řím) vstoupil do kinematografie s vlnou neorealismu. Pro jeho filmy je charakteristická oscilace mezi skutečností a irealitou, bohatá fantasknost obrazu kongeniálně propojená s hudbou Nina Roty. Jeho filmy Silnice (1954), Cabiriiny noci (1956), 8 1/2 (1962) a Amarcord (1973) byly oceněny Oscarem. Sám Fellini získal Oscara za celoživotní dílo (1993). Jeho silná spjatost s Římem se projevila např. ve filmech Satyrikon (1968) a Roma (1972). Vzpomínky jsou hlavním tématem filmů Darmošlapové (1953) a Interview (1987). Již za svého života se stal klasikem světové kinematografie, do níž přispěl i dalšími filmy: Sladký život (1960), Giulietta a duchové (1965), Klauni (1970), Casanova (1976), Zkouška orchestru (1978), Město žen (1980), A loď pluje (1983) a Ginger a Fred (1985).

Kontakty

Beta Cinema GmbH
Grünwalder Weg 28d, 820 41, Oberhaching/Munich
Německo
Tel: +49 896 734 698 828
E-mail: [email protected]

BFI
21 Stephen Street, W1T 1LN, London
Spojené království
Tel: +44 207 255 1444
Fax: +44 207 436 7950
E-mail: [email protected]

Hosté

Tassilo Hallbauer
Sales Agent

Vic Pratt
Film Institution Rep.