Úspěšný architekt Ryota si zakládá na svém dokonale naplánovaném způsobu života, jemuž se podřizují i jeho žena a malý Keita. Jeho jistoty se zhroutí, když se zjistí, že biologickým otcem jeho syna je jiný muž, protože děti obou žen byly před šesti lety v porodnici vyměněny. Bude Ryota schopen unést pravdu, s níž se těžko smiřují i další členové obou postižených rodin?
Úspěšný architekt Rjota je přesvědčen, že jeho život, plánovaný do všech podrobností včetně času, který věnuje své ženě a malému Keitovi, je naprosto dokonalý. Tím víc ho zaskočí zpráva, že Keita je syn úplně jiného muže, jehož manželka rodila ve stejnou dobu jako Rjotova žena Midori. Teprve nyní, po šesti letech, se zjistilo, že novorozenci byli tehdy vyměněni. Výchozí situace, která zdaleka není nereálná, předznamenává úvahu, jež je tématem filmu: Jaký je poměr genů a výchovy při vývoji osobnosti člověka? Tvůrce uvádí, že jako otec se sám takovou otázkou začal trápit, aniž na ni nalezl odpověď. Příběh jeho filmu nabízí jediné řešení, a tím je tolerance. Ve chvíli, kdy samolibý Rjota nahlédne, že jeho biologický syn zdědil nejen jeho intelekt a ctižádost, ale i panovačnost, a že tvárnější Keita se cítí ve své skutečné rodině volněji, než když musel cvičit na klavír, dokáže konečně ústřední postava přemoci svou pýchu. Postavu Rjoty vytvořil Masaharu Fukujama, v Japonsku velmi populární hvězda světa pop-music a televize, vynikající jsou i dětští představitelé a Mačiko Ono jako Rjotova žena Midori.
120 min / Barevný, DCP
Režie Hirokazu Koreeda
/ Scénář Hirokazu Kore-eda
/ Kamera Mikiya Takimoto
/ Střih Hirokazu Kore-eda
/ Produkce Chihiro Kameyama, Tatsuro Hatanaka, Tom Yoda
/ Výroba Film, Inc.
/ Hrají Masaharu Fukuyama, Machiko Ono, Yoko Maki, Lily Franky
/ Kontakt GoodFellas
Hirokazu Kore-eda (1962, Tokio) na sebe upozornil v Benátkách filmovou elegií o mladé ženě Maboroši no hikari (1995). Ve filmu Wandafuru raifu (1998) se zabýval motivem paměti a zároveň nechal diváka nahlížet do procesu natáčení. Distance (2001) vypráví o lidech, jejichž příbuzní se nechali svést náboženským kultem k dobrovolné smrti. Hrdiny filmu Dare mo širanai (Nikdo to neví, 2004), který soutěžil v Cannes, jsou čtyři opuštěné děti. Pro japonskou televizi také natočil řadu dokumentů, v nichž se věnoval lidem z okraje společnosti či nějak postiženým. Karlovarské publikum zhlédlo v roce 2007 jeho historický film Hana (2006) a čeští diváci viděli i jeho adaptaci komiksu Nafukovací panna (2009). Roku 1996 byl oceněn nejvyšší japonskou cenou za dokument.
GoodFellas
65 rue de Dunkerque, 75009, Paris
Francie
Tel: +33 143 132 164
E-mail: [email protected]
Alain de la Mata
Buyer, Buyer
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
