Archív filmů

Volný pád

Hlavní soutěž 2014 / Szabadesés / Maďarsko, Francie, Jižní Korea 2014

Šest pater, která míjí stará žena, jež skočila ze střechy. Šest příběhů, které s humorem i nezměrnou imaginací a za doprovodu pulzujícího soundtracku Amona Tobina vyšlou nedobrou zprávu o stavu lidstva. Smutná groteska ze současnosti od jednoho z nejoriginálnějších evropských filmařů dneška.

Synopse

„Jaký si dáš čaj? Máme mátový," vyzývá bez většího zájmu starší žena svého apatického muže, s nímž obývá zabydlenou domácnost. Poté se schodištěm vydá na střechu domu, odkud očima přehlédne večerní, smogem zahalenou Budapešť. A skočí. Do domácností, jejichž chod letmo zahlédneme, zatímco žena padá kolem oken, se ale ještě vrátíme. Navštívíme jednu po druhé, vždy na chvíli, ale zároveň na dostatečně dlouho, abychom dokázali pojmenovat „diagnózu", která příslušníky těchto domácností formuje a jejichž souhrn je – bohužel, dlužno říct – typický i pro současnou společnost. Ač vystavěny se zřetelnou odlišností, nabízejí všechny příběhy i množství paralel. S groteskní nadsázkou podaný výsměch planému spasitelství či lhostejnosti, plivanec do tváře přetvářky. Mimořádně imaginativní, dotažený a přitom neokázalý snímek dokáže přicházet s provokativními myšlenkami, aniž by na něm bylo cokoliv prvoplánově pohoršujícího. Někdy ani skok ze střechy nepomůže.

O filmu

89 min / Barevný, DCP
Mezinárodní premiéra
Režie György Pálfi / Scénář Zsófia Ruttkay, György Pálfi / Kamera Gergely Pohárnok / Hudba Amon Tobin / Střih Réka Lemhényi / Produkce Ferenc Pusztai / Výroba KMH FILM / Koprodukce Scipode, Jeonju Digital Project / Hrají Piroska Molnár, Zsolt Nagy, Tamás Jordán / Kontakt KMH Film

Režie

György Pálfi (1974, Budapešť) je jedním z nejvýraznějších maďarských režisérů současnosti a držitelem mnoha festivalových ocenění. Poté, co už od konce 80. let natáčel experimentální filmy na formát Super 8, zaujal mezinárodní publikum celovečerním debutem Škyt (2002), oceněným Evropskou filmovou cenou za objev roku a vyznamenaným na festivalech v Soči, Chotěbuzi a Budapešti. Následující snímek, vizuálně opulentní podobenství Taxidermia (2006), byl v premiéře uveden v canneské sekci Un certain regard a vidělo ho též karlovarské publikum. V roce 2012 natočil jedinečnou cinefilní koláž Final Cut: Hölgyeim és uraim, která byla v premiéře uvedena v sekci Cannes Classics. Volný pád je jeho druhý film v karlovarské soutěži, ve které se poprvé objevil v roce 2009 se snímkem Nejsem tvůj přítel.