Brilantní humorně-poetická předtucha moderního světa. Stylisticky nejodvážnější film Jacquesa Tatiho v nové, příkladně restaurované verzi, která vzbudila velký ohlas na MFF v Cannes 2002. V roce 1969 získal film Cenu Bodil pro nejlepší evropský film.
Pan Hulot se ocitne v modernistické části velkoměsta, uprostřed chladné architektury ze skla a chromované oceli. Ztratí se v labyrintu neosobních úřadů sídlících v těchto palácích a poté je stržen invazí amerických turistek, hekticky objíždějících evropské metropole. Film natáčený v kulisách nákladně vybudovaného městečka "Tativille" u Paříže (modely 1 : 5) předznamenal pozdější architektonický experiment - pařížskou čtvrť La Défense. Každý záběr je výsledkem dokonalé choreografie pohybů, gest a manýr, zachycuje i drobné reakce postav v odlidštěném prostředí mrakodrapů. Obrazy jsou doprovázeny kakofonií zvuků a jen zlomky dialogů. Tatiho tabló obsahuje nepřeberné množství komických detailů, které při jednom zhlédnutí nelze všechny postihnout. Ve své době nedoceněné arcidílo - komediální vize na pomezí halucinace a abstrakce - je dnes považováno za nejvýznamnější vizuální inovaci ve filmu 60. let. Film původně natočený na 70 mm byl později rekonstruován a převeden na 35 mm.
118 min / Barevný, 35 mm
Režie Jacques Tati
/ Scénář Jacques Tati, Jacques Lagrange, Art Buchwald
/ Kamera Jean Badal, Andréas Winding
/ Hudba James Campbell, Francis Lemarque
/ Střih Gérard Pollicand
/ Produkce Bernard Maurice, René Silvera
/ Výroba Specta Films, koprodukce / co-production: Jolly Film
/ Hrají Jacques Tati, Barbara Dennek, Rita Maiden, France Rumilly, France Delahalle, Valérie Camille, Erika Dentzler, Nicole Ray, Yvette Ducreux
/ Kontakt Playtime, Národní filmový archiv
Jacques Tati (* 9. 10. 1909, Le Pecq - † 4. 11. 1982, Paříž), vl. jménem Jacques Tatischeff, vystupoval ve 30. letech jako komik v pařížských kabaretech a některé výstupy si sám zfilmoval. Krátký film z r. 1947 Škola listonošů (L´Ecole des facteurs) byl studií pro snímek Jede, jede poštovský panáček (Jour de fete, 1949), který ho proslavil a který zachycuje příhody americkým tempem oslněného listonoše na venkovské pouti. V roce 1953 vytvořil v komedii Prázdniny pana Hulota (Les Vacances de M. Hulot) karikaturu dobromyslného francouzského měšťáka. K této postavě se vrátil roku 1958 ve filmu Můj strýček (Mon oncle), kde svého hrdinu konfrontoval s výstřelky zmechanizované civilizace a se světem snobů. V roce 1967 vznikl film Playtime, r. 1970 Pan Hulot jede na výstavu (Trafic), sled humorných situací, které hrdina prožívá na cestě z Paříže do Amsterodamu. V roce 1974 natočil pro švédskou TV reportáž z cirkusu Parade, kde sám vystoupil jako konferenciér.
Playtime
5 rue Nicolas Flamel, 75004, Paris
Francie
Tel: +33 153 103 399
E-mail: [email protected]
Národní filmový archiv
Závišova 5, 140 00, Praha 4
Česká republika
E-mail: [email protected]
Milan Líčka
Film Institution Rep.
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
