Je rok 1975. Elizabet odchází s dětmi od manžela. Přístřeší jí poskytne bratr Göran, žijící ve Stockholmu v komunitě nazvané Společně. Její obyvatelé, bydlící ve společné domácnosti, šokují nejen lidi ze sousedních domů, ale také Elizabetiny děti. Po počátečním oťukávání a nedůvěře se však původní i noví obyvatelé domu dokážou vzájemně pochopit a obohatit, což společně stvrdí fotbalovým zápasem v zasněžené zahradě. Druhý snímek Lukase Moodyssona není tak komorní, jako byl jeho filmový debut Fucking Amal, má však stejnou poetiku. Moodysson opět s humorem otvírá témata lásky, přátelství, sexuální svobody a tentokrát i politiky. Nechybí songy jako Love Hurts od Nazareth nebo S.O.S. od švédské skupiny ABBA. Snímek získal mnoho mezinárodních ocenění, např. Cenu za nejlepší režii na festivalu v Gentu, Cenu za nejlepší scénář, režii a mužský herecký výkon pro Michaela Nyqvista na festivalu v Gijónu nebo Zvláštní cenu poroty na festivalu v Paříži.