Snímek Hristose Dimase Nádrž, jedna z napjatě očekávaných řeckých prvotin loňského roku, vychází z námětu, jenž by mohl být jen dětskou hříčkou, a staví na něm příběh plný politických přesahů, vřelých lidských postřehů a polomystických okamžiků. Film se odehrává roku 1974 v režisérově rodišti Elefsy (vzdáleném předměstí Athén) a na první pohled se týká jen posledního léta dětství: parta jedenáctiletých kluků se poflakuje, soupeří v potápění v betonové cisterně, hraje fotbal a tak podobně. Dospělí se mezitím snaží vypořádat s většími problémy, k nimž patří turecká invaze na Kypr. Nepojmenovaným pozadím celého filmu je období řecké vojenské diktatury (1967 – 74), doba, v níž jako by země upadla do podivné společenské strnulosti. Snímek se soustředí především na rodinu tří sester a na dva syny prostřední z nich, Kouly (Yota Festaová).
Jonathan Holland
