Archív filmů

Perníková věž

České filmy 2002 / Perníková věž / Česká republika 2002

Narkoman Jakub se rozhodne zabít mafiánského bosse Pexesa, protože se domnívá, že měl podíl na smrti jeho dávné kamarádky. Zjišťuje však, že skutečnost je složitější, než si kdy dokázal představit. Příběh z prostředí velkoměstské drogové scény líčí destruktivní vliv narkotik.

Synopse

Drogový dealer a narkoman Jakub se rozhodne, že sprovodí ze světa mafiánského bosse zvaného Pexeso, protože si je jistý, že měl podíl na vraždě jeho kamarádky z dětství a tajné celoživotní lásky Věry. Pomsta, s níž má Jakubovi pomoci jeho kamarád Radek, se má realizovat během otevření nočního podniku patřícího Pexesovi a jeho bratrovi. Když hrdinové zjistí, že objekt jejich útoku a jeho sourozenec jsou si k nerozeznání podobní, situace se zkomplikuje. Při nepovedeném pokusu o vraždu zahyne Radkova přítelkyně a Jakub nakonec zjišťuje, že okolnosti Věřiny smrti byly docela jiné, než si myslel... Příběh situovaný do prostředí velkoměstské drogové scény je vyprávěním o krutě destruktivních vlivech drog na lidskou osobnost. Pokus o neotřelý popis některých stránek života mladé generace originálně kombinuje prvky psychologického dramatu, krimithrilleru a černé komedie.

O filmu

98 min / Černobílý, 35 mm

Režie Milan Šteindler / Scénář Martin Němec / Kamera Richard Řeřicha / Hudba Martin Němec / Střih Jiří Brožek / Produkce František Janda / Výroba S Pro Alfa Film, Česká televize / Hrají Jan Dolanský, Radek Kuchař, Michal Dočolomanský, Vanda Exnerová, Dorota Nvotová, Vítězslav Jandák, Jiří Schmitzer, Sylva Legnerová, Lenka Vychodilová

Režie

Milan Šteindler (1957) vystudoval režii na pražské FAMU. Prosadil se nejprve jako jeden z herců a autorů svázaných s osobitou poetikou pražského divadla Sklep. Mezi jeho důležité autorské počiny patří i spolupráce na televizním pořadu Česká soda. Jako režisér navázal spolupráci se scenáristkou Halinou Pawlowskou. Společně se podíleli na komedii Vrať se do hrobu (1989), kterou Šteindler režijně debutoval a v níž ztvárnil roli sociologa pronikajícího v zájmu svého výzkumu mezi středoškoláky, a na tragikomedii Díky za každé nové ráno (1994, líčící osudy obyčejně neobyčejné české rodiny v 60. až 90. letech. V psychologickém krimidramatu Perníková věž (2002)se dotkl ve vážnější vypravěčské poloze tématu drog.