Archív filmů

Kedma

Horizonty 2002 / Kedma / Izrael, Francie, Itálie 2002

Píše se začátek roku 1948. K břehům míří stará nákladní loď Kedma, na jejíž palubě se tísní stovky Židů z různých koutů Evropy, kteří se chtějí usadit v nové zemi. Vzápětí po vyhlášení státu Izrael vypuká jedna z mnoha arabsko - izraelských válek. Jen někteří z uprchlíků přežijí...

Synopse

Píše se začátek roku 1948. Blíží se rozhodující střetnutí mezi Židy a Palestinci. K břehům míří stará nákladní loď Kedma, na jejíž palubě se tísní stovky Židů z různých koutů Evropy. Válku přežili v ghettech, uprchli z transportů a chtějí za každou cenu uniknout z Evropy do „země zaslíbené“. Na pláži čeká na příjezd lodi Mussa, velitel podzemní polovojenské židovské organizace Palmach., ale i britští vojáci, kteří mají za úkol židovské přistěhovalce zajmout a odeslat zpět. Po krvavé přestřelce se část uprchlíků z Kedmy uchýlí do nedalekých hor. Následuje strastiplná cesta, při níž se uprchlíci připojí ke konvoji, který směřuje do obleženého Jeruzeléma. Získávají zbraně a zúčastní se útoku na arabskou vesnici, jejíž obránci blokují konvoji cestu. Mnoho z uprchlíků, kteří doufali, že po válečných hrůzách najdou v Palestině nový domov, v boji umírá. Nicméně se jim podaří uvolnit cestu a konvoj se zásobami může pokračovat v cestě do Jeruzaléma.

O filmu

100 min / Černobílý, 35 mm

Režie Amos Gitai / Scénář Marie-José Sanselme, Amos Gitai / Kamera Yorgos Arvanitis / Hudba David Darling, Manfred Eicher / Střih Kobi Netanel / Produkce Michel Propper / Výroba MP Productions, Agav, Arte France Cinéma / Hrají Andrei Kashkar, Elena Yaralova, Yussef Abu Warda, Moni Moshonov, Juliano Merr, Menachem Lang

Režie

Amos Gitai (1950, Haifa) studoval v letech 1971 – 1975 architekturu na Technologickém institutu a zde také začal natáčet své první amatérské filmy. Svá studia architektury završil na univerzitě v Berkeley doktorátem v roce 1986. Od roku 1977 začal pro izraelskou televizi natáčet dokumenty. Jeho dokumentární snímky House (1980) a Field Diary (1982) vyvolaly cenzurní zásahy ze strany státních orgánů a proto se v roce 1982 Gitai přestěhoval do Francie. Ve svých dokumentech a hraných filmech se Gitai snaží autenticky a realisticky zprostředkovávat novodobou izraelskou historii. Z jeho dalších filmů jmenujme dokumenty Wadi (1981), Field Diary (1982), Wadi – Ten Years Later (1991), Queen Mary (1993), In the Name of the Duce (1994), Zion, Auto-Emancipation (1998) nebo hrané filmy Esther (1985), Berlin – Jerusalem (1989), Golem – The Spirit of Exile (1991), Devarim (Things, 1995), Yom Yom (Day After Day, 1998), Kadosh (Sacred, 1999) nebo Kippur, War Memories (2000).