Archív filmů

Čechovovské motivy

Zvláštní uvedení 2002 / Čechovskije motivy / Rusko 2002

V duchu Čechovovy poetiky se tu prolínají dva příběhy inspirované jeho tvorbou. Zatímco Petr čelí hrubému nátlaku despotického otce, Taťjana je deptána tragickým milostným prožitkem. Zkřížení dvou osudů nastoluje otázku, zda má citlivé a zranitelné mládí šanci vůči surové banalitě života.

Synopse

Film je inspirován Čechovovým nazíráním lidského údělu a vypůjčuje si z jeho tvorby dva motivy. První se pojí s Petrem a jeho úsilím o vymanění se z vlivu despotického otce, druhý se zaměřuje na tragickou lásku mladé Taťjany. Propojení obou dějů nastoluje otázku, zda má citlivé a zranitelné mládí šanci vůči banalitě a surovosti světa, do něhož bylo zrozeno. Kira Muratovová říká: „Film – to je výroba přízraků. Když natáčím film, tak všechno ze sebe vydávám. Je to hrubá profese, jsme jako chirurgové. Výsledkem je iluze, tvořená ovšem krutými prostředky... Chci, aby každá postava působila jako emocionální uštknutí. Nepoddajný materiál mě vzrušuje, mobilizuje, vybízí. Co klade odpor, to mi pomáhá. Mý životní krédem je: čím hůř, tím líp! ... Film je vlastně neužitečná věc, přepych. Ostatně jako veškeré umění. No a co? Proč bych měla dělat věci potřebné lidem?“

O filmu

110 min / Barevný, 35 mm

Režie Kira Muratova / Scénář Kira Muratova, Jevgenij Golubenko / Yevgeni Golubenko / Kamera Valerij Machněv / Valery Makhnev / Hudba Valentin Silvestrov / Střih Valentina Olejnik / Valentina Oleynik / Produkce Igor Kalenov / Výroba Nikola-Film / Hrají Sergej Bechtěrov / Sergei Bekhterov, Natalia Buzko / Natalya Buzko, Jan Danhel, Philip Panov

Režie

Kira Muratovová (1934) po studiích filologie na Moskevské univerzitě absolvovala filmovou režii na VGIK (1961). Žije a působí v Oděse. Uvedla se trezorovými filmy Korotkije vstreči (Krátké setkání,1967) a Dolgije provody (Dlouhé doprovázení, 1971). Nevlídně byly přijaty i filmy Poznavaja belyj svět (Poznávajíc pravý život, 1979) a Sredi serych kamněj (Mezi šedými kameny, 1983). Následoval esteticky vytříbený film Peremena učasti (Změna osudu, 1984) a četnými cenami ověnčený Astěničeskij sindrom (Astenický syndrom, 1991). Odvážností reflexe a osobitostí jazyka se vyznačují i její další filmy: Čuvstitělnyj milicioněr (Útlocitný milicionář, 1992), Uvlečenija (Posedlosti, 1994), Tri istoriji (Tři příběhy, 1997), krátký film Pismo v Ameriku (Dopis do Ameriky, 2000) a Vtorostěpennyje ljudi (Druhořadí lidé, 2001). Svou osobitou poetiku rozvíjí i ve filmu Čechovskije motivy (Čechovovské motivy, 2002).