Davida Lynche režiséra není třeba představovat. Přívlastky odvozené od jeho příjmení se pomalu, ale jistě stávají zažitým označením „divných“ filmů, které netypicky nakládají s vyprávěním, filmovým časem či nesou stopy surrealismu. Jak ale na svou tvorbu nahlíží on sám a jak ji zasazuje do kontextu svého života? Lynch věnoval dokument David Lynch: život v umění své nejmladší dceři, o čemž svědčí i intimita vzpomínek na dětství, dospívání a počátky umělecké tvorby, které zakončuje první klapkou debutu Mazací hlava (1977). Na hodinu a půl vystoupí do popředí David Lynch malíř, sochař a muzikant, pro nějž je film syntézou všech uměleckých disciplín, ve kterých je on sám aktivní. Současnost je reprezentována ateliérem v Lynchově domě, minulost množstvím obrazových archivů. Obě linie pak organicky splynou v portrét komplexního umělce, který projednou neotevírá dveře do bizarních fikčních světů, ale naopak nás pouští do toho svého, soukromého.