2.světová válka: 60 let poté 2005 / Idi i smotri / SSSR 1985
Apokalypsa válečných hrůz a utrpení, jejichž hlavním aktérem je čtrnáctiletý chlapec Fljora, odhodlaný zapojit se do partyzánského odboje. Děj filmu, vyznamenaného Zlatou cenou na XIV. MFF v Moskvě 1985, se odehrává za druhé světové války v Bělorusku, kde bylo Němci spáleno na šest set vesnic.
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba.
133 min / Barevný, 35 mm
Režie Elem Klimov
/ Scénář Ales Adamovič/Ales Adamovich, Elem Klimov
/ Kamera Alexej Rodionov
/ Hudba Oleg Jančenko/Oleg Janchenko
/ Střih Valerija Belova/Valeriya Belova
/ Výroba Belarusfilm
/ Hrají Alexej Kravčenko/Aleksei Kravchenko, Olga Mironova, Vladas Bagdonas
/ Kontakt Národní filmový archiv
Elem Klimov (1933, Volgograd - 2003, Moskva) původně vystudoval letecké inženýrství. Přes žurnalistiku se dostal k režii, kterou absolvoval na VGIK roku 1964. Téhož roku debutoval satirickou komedií Cizím vstup zakázán (Dobro požalovať ili Postoronnim vchod vospreščen), ve stejném žánru pokračoval i ve filmu Pochožděnija zubnogo vrača (Příhody zubního lékaře, 1965). Navzdory příznivému diváckému ohlasu se rozhodl dále věnovat historické tematice. Se značnými cenzurními obtížemi realizoval Agónii - Konec Rasputina (Agonija, 1974-81). Po tragické smrti své manželky, režisérky Larisy Šepiťkové, dokončil její projekt Loučení (Proščanije, 1982). Klimovovým nečekaně posledním filmovým dílem se stalo válečné drama Jdi a dívej se (Idi i smotri, 1985). Od roku 1986 řídil Svaz sovětských filmových pracovníků, po dvou letech však na tuto funkci rezignoval.
Národní filmový archiv
Závišova 5, 140 00, Praha 4
Česká republika
E-mail: [email protected]
Briana Čechová
Film Institution Rep.
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
