Lav Diaz už protřelé festivalové publikum neohromí autorským rukopisem založeným na využití extrémně dlouhých černobílých záběrů ani excesivní stopáží svých děl, mezi nimiž působí čtyřhodinové Období ďábla spíše podměrečně. Nepřekonatelný talent pro práci s mizanscénou a promyšlenými aluzemi na realitu domoviny tentokrát prokazuje stylisticky vyhraněným obrazem doby temna za stanného práva v 70. letech, kdy ozbrojené milice páchaly zločiny na filipínském obyvatelstvu. Přesto autorský samorost i věrné fanoušky svou novinkou překvapí, neboť se vydává na první žánrovou obchůzku rajonu muzikálu, při níž postavy místo zpěvu melodicky recitují, jak jinak než a capella.