Zoufalý běh o záchranu holého života, tak by se dal shrnout děj tohoto odvážně experimentujícího filmu, v němž z vlaku převážejícího zubožené vězně nacistického koncentračního tábora uprchnou dva chlapci. Není tu nic než jejich bloudění neznámou zalesněnou krajinou, snímané v dlouhých jízdách či ruční kamerou, jež se často ztotožňuje s pohledem jednoho z mladíků. Výsledkem je dojem přímé účasti na jejich pocitech štvané zvěře, vystupňovaný fragmenty úzkostných výjevů na pomezí skutečnosti a přeludů, které jsou výplodem jejich horečnaté mysli. Lineární vyprávění je nahrazeno volným asociativním řetězením různorodých dějových detailů, film se obejde takřka beze slov a místo hudby zaujímají velké plochy ticha.