Síla této symfonie velkoměsta začíná příhodně u zvuku. Vtahující sound design filmu na pomezí eseje, sociálního dokumentu a magickorealistického podobenství napomáhá orientaci v mozaikovitém, nelineárním příběhu Eldera a Maxe, dvou mužů obklopených bolivijskou metropolí La Paz. Na 16mm film natočený snímek zachycuje postavy, které sice hovoří o dlouhověkosti, ale jejich zázemí naznačuje, že skutečná perspektiva může být diametrálně odlišná. Město La Paz je zde vykresleno jako fascinující, ale také (metaforicky i doslova) dusivá urbánní džungle, ve které to má těžké nejen pracující třída. Tvůrčí metodou jako by zde byla angažovaná a přitom distancovaná observace.