Poté, co Maxi získá významné hudební ocenění, se tlak na to, aby vydala desku, ještě zvyšuje. Jenže kde je tlak, je i krize. Kde je krize, je i zpochybňování sebe sama, a kde je zpochybňování sebe sama, není kreativní atmosféra. Maxi neví, kudy kam. Její vnitřní dítě se zlobí a vzteká, její vnitřní policajt jí snižuje sebevědomí, a ona sama se cítí přesně jako ten křeček, který vedle ní v teráriu běhá v kolečku – unavená a zbytečná. Absolventský snímek Brendy Lien je hravou, flitry posetou studií deprese a vyhoření. Zkoumá, jaké by to bylo, kdyby naše vnitřní dítě ožilo a dožadovalo se péče, které mu v dospělosti dáváme tak málo.