Průkopnická japonská filmová společnost Daiei, v níž Masumura pracoval po většinu své kariéry, se s hrozícím bankrotem snažila o komerční hit, který by jí pomohl situaci zlepšit. V té době byly v módě sexploatační filmy, a Masumura proto dostal za úkol adaptovat skandální román kriminálního spisovatele Rampo Edogawy z roku 1931. Výsledkem byl snímek Slepá bestie, erotické drama, které je dnes považováno za Masumurovo poslední mistrovské dílo. Komorní klaustrofobický snímek o slepém sochaři (Eidži Funakoši), který s pomocí své matky (Noriko Sengoku) unese ambiciózní panenskou modelku (Mako Midori), aby vytvořil nejsmyslnější sochu na světě, je zčásti „pink film“, zčásti artový horor odkazující k dílům Baudelaira, markýze de Sade a Humově evoluční etice.