Mladá žena Rin dospívá v době hladomoru. Nedostatek je tak velký, že si její vesnice nemůže dovolit přijmout mezi sebe další obyvatele, ani ty nově narozené. Rodina Rin patří k těm nejposlednějším ve vsi a jejich život tak závisí na poslušnosti vůči těm, kteří rozdělují poslední zrnka obilí. Jedinou útěchou hlavní hrdinky se stává spojenectví s božstvy divočiny, která shlížejí na lidské zoufalství. V impozantních kompozicích velkých celků příroda v dobovém filmu skutečně ožívá a vyzařuje svoji nadpřirozenou moc. Dotváří se tak baladická linka příběhu proplétající se s linkou realistickou.