Co je to za divného mladíka krčícího se v autobuse plném fanoušků směřujícím na fotbalový zápas? Především to není mladík, ale převlečená dívka. V Íránu totiž ženy nesmějí na stadiony... Hrdinka sportovní tragikomedie Jafara Panahiho není jedinou íránskou dívkou, která by ráda viděla, jak dopadne špičkový fotbalový zápas – a která kvůli tomu téměř skončí ve vězení.
Co je to za divného mladíka, krčícího se v rohu autobusu plného hlučných fanoušků směřujících na fotbalový zápas? Především to není mladík, ale převlečená dívka. V Íránu totiž ženy nesmějí na sportovní stadiony. Hrdinka sportovní tragikomedie Jafara Panahiho ovšem není jedinou íránskou dívkou, která by ráda viděla, jak dopadne kvalifikační zápas na mistrovství světa mezi Íránem a Bahrajnem. A není ani jedinou íránskou ženou, která se v mužských šatech pokouší proniknout mezi diváky a je kvůli tomu zatčena… I když jde především o vyprávění o jedné mladé ženě, a nikoli o příběh politické aktivistky, dotýká se Panahiho snímek boje za ta nejzákladnější ženská práva v náboženskými předsudky tísněné íránské společnosti. Přestože Panahi si jako hrdinky svých předchozích filmů často volil ženy, nikdy k nim nepřistupoval s takovou uvolněností a spontaneitou jako nyní. Atmosféra fotbalového stadionu ho strhla k bezmála dokumentárnímu pohledu na realitu (v němž hraje důležitou roli ruční digitální kamera i neherečky v hlavních rolích). Příběh, který by v realitě určitě neměl komediální ladění, tak získává svěží, silné vyznění.
88 min / Barevný, 35 mm
Režie Jafar Panahi
/ Scénář Jafar Panahi
/ Kamera Mahmood Kalari
/ Hudba Korosh Bozorgpour
/ Střih Jafar Panahi
/ Produkce Jafar Panahi
/ Výroba Jafar Panahi, Khiyabane Fereshteh
/ Hrají Sima Mobarak Shahi, Safar Samandar, Shayesteh Irani
/ Kontakt Celluloid Dreams
Jafar Panahi (1960, Mianeh, Írán) vyrostl pod vlivem filmů A. Kiarostamiho. Vystudoval filmovou a televizní režii a začínal jako dokumentarista v televizi. Zkušenosti sbíral také jako asistent režiséra K. Partoviho. Jeho první hraný krátký snímek Doust (Přítel, 1992) je poctou Kiarostamimu, jenž ho přijal jako asistenta do štábu svého filmu Zir-e derakhtan-e zeytun (Pod olivovníky, 1994) a umožnil mu v roce 1995 úspěšně debutovat snímkem Badkonake sefid (Bílý balónek), který Panahimu vynesl řadu mezinárodních ocenění včetně Camera d’Or na MFF v Cannes. Svůj talent potvrdil Panahi snímkem Ayneh (Zrcadlo, 1997 – Zlatý leopard na MFF v Locarnu). V roce 1997 natočil videodokument Ardekoul. Následovaly vysoce ceněné snímky Dayereh (Kruh, 2000 – Zlatý lev na MFF v Benátkách 2000), Talaye sorkh (2003 – sekce Un certain regard – Cena poroty na MFF v Cannes) a Offside (2006). Byl členem poroty MFF v Karlových Varech 2001.
Celluloid Dreams
2, rue Turgot, 75009, Paris
Francie
Tel: +33 149 700 370
E-mail: [email protected]
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
