„Jsme uvězněni v předsudcích, jak vypadá a žije obyčejná íránská rodina,“ řekl při uvedení filmu Na cestě moderátor Saša Michailidis, který při představování snímku doprovázel režiséra Panaha Panahiho a kostýmní výtvarnici Mahsu Khamisi.
Právě příběh „obyčejné“ íránské rodiny, která projíždí autem hornatou íránskou krajinou, snímek Na cestě vypráví. Záhy je však jasné, že cíl výletu až tak obyčejný není – jedou na hranice, starší syn chce ze země odejít. „Ten důvod jeho odchodu vlastně není až tak důležitý, zkrátka chce jít za lepším životem. Já jsem chtěl hlavně zobrazit cestu napříč zemí a vztahy mezi jednotlivými členy rodiny,“ popsal svou road movie Panah Panahi.
Nejvíc přemýšlení a času podle svých slov strávil nad vztahem otce a právě staršího syna. Nepřekvapivě. Sám je synem jednoho z nejvýznamnějších íránských režisérů, Džafara Panahiho. „Otec jako první četl hotový scénář, podporuje mě a film se mu líbí. Svůj první film jsem ale chtěl natočit úplně jinak, než by to udělal on, vložit do něj hodně ze sebe a trochu se vůči němu vymezit,“ přiblížil Panahi jr.
Kromě hereckého výkonu Rayana Sarlaka, který ve filmu premiérovaném v Cannes ztvárnil mladšího, tak trochu hyperaktivního, drzého a prostořekého syna, diváci chválili i výběr hudby. „Vybíral jsem hlavně trochu nostalgické texty, tak aby dotvářely příběh i atmosféru. A taky jsem vybíral hudbu těch interpretů, kteří z Íránu z nějakého důvodu emigrovali – abych je takto podpořil,“ uzavřel Panah Panahi.
