Mezinárodně oceněné snímky v sobě mohou skrývat i hluboce terapeutický zážitek. V Malém sále to dokázala odpolední projekce dokumentu Matka všech lží, který si z festivalu v Cannes odnesl cenu za režii v sekci Un certain regard. Snímek, který vznikal přes 10 let, kombinuje sžíravé vzpomínky a práci se zmenšeninou obyčejné ulice v Casablance, kde za zavřenými dveřmi domů číhají zdi, jež mají uši a znemožňují rodině režisérky Asmae El Moudir mluvit. „Řekla jsem si, že pokud mám někdy natočit něco dalšího, musím se nejdříve vyrovnat s tím, co má rodina prožila,“ sdělila divákům před promítáním.
Pro celé generace režisérčiny rodiny byly klíčové krvavě potlačené protesty v 80. letech. Traumatické události se režisérka rozhodla zrekonstruovat s pomocí zmíněné miniatury i s figurkami, které představovaly členy její rodiny. Zapojila je i přímo do natáčení. „Na začátku jsem si nemyslela, že půjde o terapii. Točila jsem film. Nakonec ale skutečně došlo k určité změně vztahů v rodině, začali jsme spolu otevřeně mluvit. Odemkla se také témata, která nakonec vedla k našemu vnitřnímu smíření,“ prozradila v debatě divákům. A kdo že je ta „Matka všech lží“? Vyrazte do kina a přesvědčte se sami.
