Nebývale emotivní zážitek nabídla diskuze s ruskou novinářkou Jelenou Kosťučenko, která přijela na KVIFF u příležitosti uvedení dokumentu Mé nežádoucí přítelkyně: Část I – Poslední moskevské vysílání.
Křehká a nesmírně potřebná dokumentární freska insiderskou perspektivou sleduje opoziční nezávislé ruské novinářky, jež navzdory ruské propagandě, cenzuře a agresi bojují za svobodu a pravdu. Unikátní výpověď režisérky Julie Loktev spojuje globální souvislosti, investigativní prvky a osobní portréty režimem pronásledovaných žen. Jelena Kosťučenko je jednou z nich. Denně čelí extrémnímu tlaku, nalézá v sobě však obdivuhodnou sílu a odvahu.
„V Evropě se necítím v bezpečí, nejde tu žít beze strachu. V Německu se mě pokusili otrávit, ruské služby jsou aktivní po celé Evropě. Policie mi i přes probíhající vyšetřování nemůže zajistit bezpečí,” sdělila novinářka své mrazivé a bohužel takřka každodenní zkušenosti. „Probíhá závod mezi oficiální ruskou mocí a zbytkem nezávislých médií. Snaží se nás blokovat, my hledáme nové způsoby, jak se tomu vyhnout. Podporuje nás IT komunita a hodně na ni spoléháme. Lidé se dnes zprávám však bohužel vyhýbají, nechceme slyšet nepříjemné věci. Stále větší část společnosti volí nevědomost,” vystihla široké společenské dopady a stále se nelepšící skutečnost.
Večer hledající naději a dialog nad více než 350 minut dlouhým filmem s karlovarským publikem zakončila novinářka emotivním projevem: „Všechno jsem ve svém životě ztratila. Každodenní jistoty a všední věci mohou ve zlomku vteřiny zmizet. Láska ale zůstává. Ta mě pohání dál. Je to to jediné, co nás drží pohromadě. Nesmíme na to zapomínat,” a dodala, že si velmi cení publika, jež s hrdinkami filmu skrze umění navázalo vztah.
