Americký herec Peter Sarsgaard včera uvedl film Jak nezískat Pulitzera. A právě od něj se odvíjela jeho debata v rámci KVIFF Talks. Na otázku, proč je mu film tak blízký, odpověděl: „Vyrostl jsem mezi pohádkáři. Možná i kvůli tomu mě to táhlo k herectví. Původně jsem vycházel z tradice metodického herectví, které je celé o hledání pravdy. Jak by má postava opravdu reagovala? Ne tak, jak bych chtěl, aby reagovala. Upřímně a surově. V práci vždy hledám pravdu, je to pro mě to vůbec nejdůležitější,” plynule propojil ústřední téma filmu se svou hereckou a vlastně i životní metodou.
Sarsgaarda si i přes pestrý herecký rejstřík většina spojuje se zápornými postavami. On však o ně tolik nestojí, jakkoli častá fráze, že se hrají lépe než ty kladné, praví opak. „Nikdy nechci hrát záporáka. To chtějí filmaři. A když ho hraju, tak ho hraju jako klaďase. To samé dělám i opačně. Většina scenáristů postavy dělí na ty, které publikum má mít rádo, a ty, které ne. Superman ani ďábel ale neexistují, nic takového není. Dodávám postavám to, co jim chybí.”
Řeč přišla i na řadu Sarsgaardových starších filmů, herec však na ně nikdy nekouká znovu, kolikrát je nevidí vůbec. „To už není moje práce. Chráním si svůj úhel pohledu. Zajímá mě, co si o tom lidí myslí, tím to ale končí. Opakovaně si pouštím akorát Paměť Michela Franca,” pochválil herec film režiséra, který shodou okolností seděl v publiku.
Rešerše ke svým rolím si prý Sarsgaard nedělá. Chce se svobodně rozhodovat a nechce se upínat k nějakému předobrazu. Když má podniknout přípravu kvůli důvěryhodnosti, třeba na roli doktora, vrhá se do ni jen ve chvíli, kdy mu to přijde zábavné.
Plodná debata prozkoumala i hercův vztah k náboženství, filmovému zlu nebo kreativní spolupráci s jeho partnerkou, herečkou a režisérkou Maggie Gyllenhaal. Ta jej obsadila i do vznikajícího filmu The Bride, který je dle Sarsgaarda „provokativní, sexy, nebezpečný a punkový”, přičemž údajně půjde o dílo vzbuzující silné názory.
