KVIFF uvede premiéru digitálně restaurovaného filmu Kopytem sem kopytem tam

Na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary bude slavnostně uvedena digitálně restaurovaná kopie tragikomedie Kopytem sem kopytem tam Věry Chytilové, režisérky oceněné na KVIFF v roce 2000 Křišťálovým glóbem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.

Tradice světových premiér digitálně restaurovaných domácích snímků započala na karlovarském festivalu před patnácti lety. Prvním uvedeným titulem bylo v roce 2011 historické drama Marketa Lazarová režiséra Františka Vláčila.

„Uvádění klasických děl světové kinematografie bylo vždy součástí programové skladby karlovarského festivalu,“ říká výkonný ředitel MFF Karlovy Vary Kryštof Mucha. „Velmi nás zaujalo, když v roce 2010 společnost Gucci finančně podpořila digitální restaurování legendárního dramatu Luchina Viscontiho Gepard, za nímž stála nadace The Film Foundation. Podobné propojení v domácím prostoru jsme viděli jako zajímavou příležitost také pro partnery karlovarského festivalu. Proto jsme se rozhodli před patnácti lety iniciovat projekt, který pomůže zachovat a vrátit na plátna kin nejlepší domácí filmová díla.“

Tragikomedie Věry Chytilové Kopytem sem kopytem tam byla natočena v roce 1988. V centru generačního portrétu třicátníků stojí skupina přátel, kteří se baví pravidelným popíjením, často hraničními žerty a nezávaznými sexuálními dobrodružstvími. Ovšem jen do chvíle než rozevlátý, promiskuitní Pepe skončí v nemocnici. Následný anonymní krevní test, jemuž se skupinka mužů a žen podrobí, ukáže, že jeden člen nebo členka furiantské partičky je HIV pozitivní. Drsný střet se skutečností způsobí radikální rozklad dosud přátelských vztahů.

Režisérka Věra Chytilová, která spolupracovala na scénáři s Pavlem Škapíkem, vytvořila tragikomicky groteskní mozaiku nefunkčních vztahů, které byly odrazem mravního marasmu osmdesátých let. Okázale nonkonformní hrdinové se potýkají s nudou, odcizením a životní prázdnotou, ale jejich úniky od reality vedou k bezútěšným koncům. Zároveň režisérka ve své době velmi odvážně pojmenovala tabuizované téma nemoci AIDS, které se ve filmu stalo metaforou ohrožení a nezodpovědnosti. Výraznou vizuální linku filmu organicky spoluvytváří kamera Jaroslava Brabce.

Tvůrčí souznění našla Chytilová v členech Divadla Sklep, kteří do hereckého ztvárnění postav vnesli jedinečnou a pro toto sdružení typickou, sarkastickou a svobodomyslnou poetiku. Ve filmu, který se natáčel v Karlových Varech, hrají Tomáš Hanák, Milan Šteindler, David Vávra, Tereza Kučerová, Chantal Poullain a také Jiří Bartoška.

Československý kandidát na Oscara pro nejlepší cizojazyčný film za rok 1989 je dalším z řady snímků, které se díky finanční podpoře manželů Milady a Eduarda Kučerových dočkaly nové digitální podoby. Digitalizace filmu byla realizována ve společnostech UPP a Soundsquare a ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem audiovize. Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a originální negativ zvuku uložené v Národním filmovém archivu.