Rád hraju postavy s tenzí. Jesse Eisenberg probral na KVIFF Talku nejen filmy

Na první KVIFF Talk v novém prostoru Festival Lounge Thermal promluvil čerstvý držitel Ceny prezidenta Jesse Eisenberg. Debata začala s filmem Dvojník, který na KVIFF známý herec uvedl. „Viděl jsem ho tu poprvé, nerad se na sebe dívám. Ale co jsem začal režírovat, víc si uvědomuji, že na mé tváří celý film nestojí,“ svěřil se. Na natáčení filmu z roku 2013 vzpomíná rád. „Na začátku kariéry jsem měl pocit, že svým výkonem filmy ničím. Richard Ayoade je tak vtipný, že jsem cítil, že nemůžu nic zkazit,“ chválil Eisenberg režiséra Dvojníka, kterého označil za nejoblíbenějšího člověka, s nímž kdy pracoval.

Moderátor Pavel Sladký s hvězdou sérií Zombieland nebo Podfukáři probral i jiné kolegy. Třeba Woodyho Allena, Kelly Reichardt nebo Kierana Culkina, jehož Eisenberg ve svém snímku Opravdová bolest, který i napsal a natočil, přivedl k Oscarovi. „Půl roku mi nebral telefon, pak řekl, že film natočí, ale nechtěl o něm mluvit. Potom si to zase rozmyslel, naštěstí producentkou filmu byla i Emma Stone, která s ním kdysi chodila. Ta mu řekla, že může z filmu odejít, ale tím připraví o práci tři sta lidí,“ vzpomínal Eisenberg. „Kieran byl na natáčení osina v zadku, vůbec nedělal, co jsem po něm chtěl. Ale byl tak dobrý! Je to kouzelná bytost, jejíž psychologii nerozumím,“ uvedl filmař, který se ve svých scénářích a hrách rád soustředí na americkou ignoranci.

Eisenberg dále vysvětlil, proč si nechce znovu zahrát Marka Zuckerberga v pokračování dramatu Sociální síť, proč sám na sociálních sítích nefiguruje nebo proč loni daroval ledvinu. „Můj život je tak lehký a dobrý. Nenávidím ho. Není to zdravé, mít tak dobrý život. Tak chci, aby byl trochu těžší. Ale darovat ledvinu bylo jednoduché, už za dva týdny jsem byl v pohodě, hrůza.“

Eisenberg je známý jako představitel mnoha úzkostných postav. KVIFF Talk se tak dotkl tématu duševního zdraví. „Jako dítě jsem měl hodně úzkostí a depresí. V patnácti jsem na jednom castingu zjistil, že z toho dokážu udělat humor. Problém, který mě tak omezoval, jsem najednou mohl využít. Proto rád hraju postavy s nějakou tenzí, lépe se pak srovnám s tím, kdo jsem,“ svěřil se absolvent antropologie.

Ačkoliv sám příliš filmů nesleduje, obdivuje na nich, jak dokážou v divácích vyvolat empatii k lidem s odlišným životem. On sám empaticky přistupuje i ke zloduchům. „Soucítím s nimi, vím, že trpí. Navíc všichni mají pocit, že konají správně. Mají vlastní psychologii, která mě zajímá,“ říká herec, který si projekty nevybírá podle režiséra, ale podle role. „Jde mi o dobrou zkušenost při natáčení, ne o to, jestli ten film bude dobrý, stejně na něj pak nekoukám.“

Své scénáře začíná psát tak, aby jejich premisa obsahovala reálné emoce – a pak se snaží vše napsat co nejvtipněji. „Ale tím, že tam mám ten základ, z toho pak není hloupá komedie.“ Jeho třetí režijní počin Debut by měl mít premiéru koncem roku.