Šahínovo vrcholné dílo, dost možná i nejvlivnější a zároveň vůbec nejznámější arabský film. Psychologické drama o chromém muži, který se upne na sexuálně nevázanou prodavačku limonád na káhirském hlavním nádraží. Film, jenž soutěžil o hlavní cenu na Berlinale, je jedním ze dvou Šahínových snímků, ve kterých sám vystupuje v hlavní roli. Snímek otevírá téma dělnického hnutí v Egyptě po pádu monarchie a čím dál nepodstatnější role jednotlivce v socialistické mašinerii. Dílo s velkou psychologickou hloubkou, které komerčně zcela propadlo, výrazně předběhlo svou dobu. Přirozené dialogy, reálné prostředí a zaměření na přehlíženou společenskou třídu vedly řadu kritiků ke srovnání filmu s italským neorealismem.