Původně chtěl britský filmař Charlie Shackelton natočit adaptaci knihy někdejšího dopravního policisty Lyndona Laffertyho, který věřil, že znal identitu vraha přezdívaného Zodiac. Když ale autorova rodina nakonec z prodeje práv couvla, Shackelton natočil něco jiného. Zodiac: film, který nebyl, v němž sám převypravuje, jak by knihu zfilmoval, kdyby mohl, a v němž si zároveň utahuje z žánru true crime.
„Já sám jsem fanoušek true crime, příběh té knihy mě nadchl. Ale jako většina filmařů mám k tomuto žánru ambivalentní vztah a řeším etická dilemata – i o tom jsem chtěl ve svém filmu mluvit,“ podotkl režisér na karlovarské debatě s diváky. Proč Laffertyho rodina práva nakonec neprodala, dodnes neví, v jeho branži to je prý však běžné. „Psal jsem jim pak o tomto filmu, ale neozvali se,“ prozradil. Zápletky z knihy, které z legálních důvodů nemohl svěřit ve filmu, ovšem nevyzradil ani na debatě. „Lidi se mě na to ptají, ale ta právní omezení platí i mimo plátno. Musíte si tu knihu koupit. Což vám doporučuju, je to nářez! Akorát je dost drahá, aspoň v Británii,“ upozornil Shackelton.
Jeho Zodiac měl premiéru na Sundance, kde získal cenu za inovaci a kde také vyvolal velký zájem ze strany streamovacích služeb. „Jejich zástupci se na naši projekci hrnuli. Ovšem ne proto, že by film chtěli koupit. Zajímalo je, co v něm je. Během promítání se pak z různých koutů sálu ozýval předstíraný smích, podle toho, jaká ukázka true crime filmu nebo seriálu se zrovna objevila. Lidi z Netflixu se ukázkám z Netflixu smáli nejvíc, aby ukázali, že mají smysl pro humor. Druhý den pak všichni film odmítli,“ vyprávěl Shackelton.
Jeden z diváků snímek připodobnil k neobvyklému stand-upu, což režiséra potěšilo: „Dokud jsem film neviděl s diváky, nemyslel jsem na něj jako na komedii. Vizuálně to je divné dílo, což by mohlo diváky odradit. Ale když se tam ozývá přátelský hlas, který se snaží být vtipný, mohlo by to publikum udržet. A to vám pak jako filmaři dává svobodu riskovat v jiných oblastech.“
