Byť jsou filmy Renovace a Vzešli skrze Margo na první pohled svým uchopením zcela odlišné, spojuji je problematika zmařených snů spojených s kupředu kráčejícím věkem a svérázně autorská optika. Filmy ve světové premiéře soutěže Proxima promítne Městské divadlo, první od 16 h, druhý pak od 19 h.
Renovaci začala autorka Gabrielé Urbonaitė psát na prahu třicítky, nápad na film ji vnuklo sledování Kieślowskiho Amatéra. Sama začala rekapitulovat, co všechno chtěla mít v tomto věku za sebou a co všechno se jí nepodařilo. Nejen své pocity a existenciální krizi se rozhodla prokreslit do příběhu ženy, která je na povrchu v pořádku v dlouhodobém vztahu, ve skutečnosti si však nechce přiznat vnitřní a stále intenzivnější bolest. V celovečerním debutu, křehce nasnímaném na 16mm materiál, zpřítomňuje tíhu voleb ve zrychlujícím se světě, stejně tak i sdílená traumata lidí vyrůstajících v postsovětských zemích. Do vyprávění i formy propisuje zranitelnost a úzkost, s nimiž se musíme naučit pracovat. Zároveň ale nezapomíná na něžný humor a výtvarnou poetizaci zdánlivě obyčejné mizanscény.
Řecký režisér a hudebník Alexandros Voulgaris oproti tomu konstruuje neukotvitelný živel. Vzešli skrze Margo ohledává hranice melodramatických tradic i hororového spektáklu. Již režisérova předchozí díla byla enigmatického rázu, jež svým nesmlouvavým tvarem nedala divákům nic zadarmo, zároveň je ale odměnila nesamoúčelně šokujícími zvraty i mnohovrstevnatou nejednoznačností. Jeho novinka následuje stejné šlépěje, aniž by tvůrce přestával svůj etablovaný styl variovat. Zde v explozivních konturách studuje krizi středního věku i tu uměleckou. Protagonistka Margo žije i přes dříve úspěšnou hudební kariéru izolovaná ve svém bytě, vše se má ale změnit ve chvíli, kdy uspořádá oslavu svých 40. narozenin. Film plný expresivních a barevnou paletu testujících obrazů představuje ultimátní horskou dráhu.
