Česká kina nově promítají dva tituly oceněné v Cannes a Berlíně

Režisérské zjevení dekády? I toto označení si vysloužila Němka Mascha Schilinski díky své hypnotické rodinné sáze Pohled do slunce, s níž v Cannes získala Cenu poroty. Rumun Radu Jude už objeven dlouho je, ostatně doma má Zlatého medvěda z Berlinale i Křišťálový glóbus z KVIFF. Nepřestává však bavit a provokovat svými společenskokritickými satirami jako Kontinental '25, za níž letos obdržel v Berlíně cenu za scénář. Oba úspěšné snímky představené na 59. KVIFF v sekci Horizonty od 23. října promítají česká kina.

Pohled do slunce KVIFF promítal pod jeho anglickým názvem Sound of Falling. Tato makabrózní kronika, živoucí noční můra i stylově vybroušený obsidián tematizuje pokřivené touhy, generační traumata, patriarchální nadvládu i neblahé události moderních dějin, pod nimiž se lidská duše mele podobně jako klasy obilí semleté burácivým kombajnem.

Na odlehlé východoněmecké farmě se odehrává sto let ženských osudů. Čtyři dívky vyrůstají v různých dekádách, jejich touhy, obavy i životní volby se však znepokojivě podobají. „Všechny moje postavy žijí ve svých světech, Alma v téměř archaické době na počátku 20. století, Erika ve 40. letech s bezprostředním zkušeností s druhou světovou válkou, Angelika v NDR v 80. letech a Lenka v naší současnosti, dlouho po pádu berlínské zdi. Podřizují se svému každodennímu životu, který popisují velmi pragmaticky a střízlivě, i když se z dnešního pohledu může zdát krutý nebo podivný,“ přibližuje Schilinski své hrdinky. „Přesto se všechny postupně snaží pochopit a zpochybnit předsudky, kterým podléhají. Co je spojuje, je touha existovat alespoň jednou bez toho, aby je něco předurčovalo. Tuto touho sama dobře znám,“ dodává režisérka.

Zatímco Mascha Schilinski slavila letos první cenu z velkého evropského festivalu, Radu Jude jich má doma už několik, včetně berlínského Zlatého medvěda za snímek Smolný pich aneb pitomý porno či Stříbrného medvěda za režii filmu Aferim! Na KVIFF.TV si kromě jich dvou můžete pustit i dílo, s nímž v roce 2018 vyhrál KVIFF, černou komedii o recyklaci novodobých dějin „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“.

Na Berlinale osobitý Rumun soutěžil znovu letos se satirou Kontinental '25, kterou natočil v transylvánské Kluži za deset dní na iPhone během příprav svého dalšího snímku (o Drákulovi, který měl v létě premiéru v Locarnu). Protagonistkou novinky, která se strefuje do současné společnosti plné přehlíživosti, nacionalismu, víry a nepevných morálních stanovisek, je soudní vykonavatelka. Ta má za úkol vystěhovat bezdomovce ze sklepa domu, jenž má ustoupit stavbě luxusního hotelu. Celá záležitost ale skončí tragédií a ženu začne pronásledovat otázka, zda na ní nese vinu. Nejrůznější osoby, s nimiž svou tíhu probírá, jí však nenabízejí jednoduchou odpověď.

„Když se začneme ptát, jak sami reagujeme na tragédie, často zjistíme, že jsme na hraně směšnosti. Podívejme se na globální krize, třeba na Ukrajinu nebo v Gaze. Někteří lidé mají pocit, že dělají správnou věc, když o těchto tématech neustále sdílejí příspěvky na sociálních sítích — a o patnáct minut později sdílí fotku oběda nebo roztomilé kočky. Nechci nikoho soudit — sám to dělám taky — ale právě v těchto protikladech vidím určitý komický moment, skoro až balzakovskou „lidskou komedii“. Nejde tolik o satiru jako spíš o odraz absurdity a složitosti lidských reakcí,“ popisuje Radu Jude svou novinku.