Režisér Gianluca Matarrese natočil dokument o endokrinologovi Maurizio Binim, který pracuje v italské nemocnici. Oba s publikem diskutovali po projekci filmu GEN_, jehož protagonistou je právě Maurizio. Stará se o pacienty, kteří mají problém s početím, a ty, kteří chtějí projít tranzicí.
Doktor musí mít s pacienty intimně důvěrný vztah, to stejné platí i pro filmaře ve vztahu k portrétovanému. „Vytvořili jsem bezpečné prostředí. Film je takové naše děťátko, které nás spojilo navždy,” potvrzuje nadsazeně i upřímně režisér, s nímž charismatický doktor na pódiu během debaty organicky vtipkoval.
Okolnosti vzniku filmu popsal následovně: „Jedna antropoložka chtěla napsat knihu o tranzici. Oslovila gynekologa, který byl můj student. On ji odkázal na mě. Spojila se se mnou a jelikož se znala i s filmaři, najednou se stalo, že v kanceláři jsem měl spisovatelku i režiséry,” vyprávěl Bini
Nejdřív si myslel, že natáčení nebude možné, neuměl si představit, že by se nějaký za pacientů chtěl kamerám otevřít. Byl však mile překvapený, jelikož pacienti chtěli svou bolest a zkušenost sdílet, protože to může spoustě lidem pomoci. Kamera pak s pacienty společně nadechuje i vydechuje. Někteří aktéři sdíleli organicky, některé filmová technika fascinovala, někdo se rád předváděl.
„Vše je observativní, nic jsme neinscenovali. S kamerou jsme byli vždy na periferii, abychom nenarušili chod nemocnice. Film je o péči a vztahu mezi lidmi v nemocnici, do jejich soukromého života jsem zasahovat nechtěl. Objektivy jsme měli uzpůsobené pro detaily z větší vzdálenosti. Byli jsme jako ptáčci na stromě, kteří vás pozorují a nezasahují, vždy o nich však podvědomě tušíte. Nechtěli jsme být voyeuři,” popsal svou metodu režisér.
