Po snímku, který jí vynesl cenu v Cannes, uvedla Juliette Binoche na KVIFF také film, za nějž získala cenu na festivalu v Benátkách. Drama Krzysztofa Kieślowského Tři barvy: Modrá dodnes patří k nejslavnějším filmům 90. let.
„Asi dva roky před natáčením jsem potkala ženu, která přišla o manžela a syna Justina. Když jsem pak četla scénář filmu Modrá, chtěla jsem ho natočit. Krzysztofa jsem potkala už dříve, chtěl, abych hrála ve Dvojím životě Veroniky, což jsem nemohla, protože jsem natáčela Milence z Pont-Neuf. Hraní v Modré pak pro mě bylo snadné, měla jsem Justina v sobě, protože jsem o něm tolik slyšela,“ okomentovala roli ženy skladatele, kterou autonehoda připraví o rodinu.
Film Modrá považuje za výjimečný, od výjimečných lidí, Kieslowského, kameramana Slawomira Idziaka a skladatele Zbigniewa Preisnera. Od něj se pro roli učila, jak se komponuje hudba. Spolupráce prý byla plná humoru. „Krzysztof byl skromný, obyčejný pracant, hodně se soustředil na detaily, jejichž prostřednictvím vyprávěl příběh,“ popsala herečka.
Jeden z nejvýznamnějších evropských režisérů zemřel před třiceti lety ve věku 54 let. „Moc nám chybí, všichni jsme byli v šoku, když zemřel. Když jsem šla na jeho pohřeb, vystupovala jsem z auta před kostelem a říkala si: Krzysztofe, dej mi znamení, že jsi v pořádku. A hned poté se ozvalo hrozně hlasité zatroubení náklaďáku,“ vzpomínala Binoche. „Je ironické, že tu teď pláču, protože on mi na natáčení říkal: Bez slz. Brečela jsem tam jen první den, v úvodní scéně v nemocnici,“ usmála se a nakonec divákům Velkého sálu popřála, ať si film spolu užijí. „Film je o sdílení.“
